I. Rodinný podnik

Velkomeziříčsko vychází již od roku 1919. První číslo týdeníku Velkomeziříčsko spatřilo světlo světa v sobotu 1. března 1919 jako neodvislý krajinský týdeník pokrokově-demokratický. Jeho vydavatelem byl Politický klub Velké Meziříčí.

S většími či menšími obtížemi Velkomeziříčsko vycházelo až do roku 1940, kdy vyšla ještě všechna čísla jednotlivých ročníků. V roce 1941 však spatřilo světlo světa už jenom devatenáct čísel.

První číslo znovuobnoveného vydání Velkomeziříčska vyšlo 28. září 1990. Vydavatelem bylo do března 1993 Muzeum silnic a dálnic Velké Meziříčí. Poté převzalo vydavatelství město Velké Meziříčí a od listopadu téhož roku až do března 2019 Velkomeziříčsko vydával Jupiter club Velké Meziříčí.1

Ivana Horká se šéfredaktorkou Velkomeziříčska stala v dubnu roku 1996.2 Za sebou měla v té době pouze minimální žurnalistickou praxi. Od roku 1994, tedy pouze dva roky, pracovala nejprve v jihlavských Factech, poté v okresní redakci brněnské Rovnosti a v okresním týdeníku Vysočina.3 Za dva roky stihla vystřídat hned tři redakce.

Žurnalistická fundovanost Ivany Horké byla tedy přinejmenším sporná. To se projevilo v celém jejím dvacetiletém působení ve Velkomeziříčsku.4 Slibně se rozvíjející týdeník jejím angažmá dostal po pouhých pěti letech své obnovené existence fatální ránu, ze které se již až do odchodu Ivany Horké nevzpamatoval. Za jejího vedení „celkově působí celé periodikum jako snůška úředních informací s minimálním napojením na obyčejného člověka, proto je potřeba vyjít mezi lidi a psát o nich a jejich zajímavých příbězích.“5

Ivana Horká se tedy příliš nevěnovala rozvoji Velkomeziříčska, o to víc ale pracovala na zvelebení rodinné situace. Dokonce i tak, že se Velkomeziříčsko poprvé a naposledy dostalo do přímého vlivu politické strany.

V roce 1998 se totiž stal členem městské rady manžel Ivany Horké Antonín, jako člen KDU-ČSL.6 V roce 2000, v průběhu svého funkčního období městského radního ale nastoupil jako redaktor Velkomeziříčska ke své manželce.7 Není známo, zda v té době absolvoval nějaké výběrové řízení na redaktora, které by jeho manželka pořádala. Pro úplnost uvádíme, že se kvůli svému novému zaměstnání funkce v městské radě vzdal.


1 www.velkomeziricsko.cz

2 Ing. Ivana Horká, Velkomeziříčsko – noviny žijící se čtenáři v regionu již 95 let, bakalářská diplomová práce, Masarykova univerzita Brno 2014

3 Ibid.

4 Ivana Horká se v roce 2014 pokusila napsat bakalářskou práci. O její novinářské úrovni svědčí především fakt, že práci věnovala tomu, co zná nejlépe – tedy Velkomeziříčsku, ve kterém už je dvacet let a bakalářskou práci napoprvé neobhájila. „Předložená bakalářská práce je svým pojetím bohužel neobhajitelná… V celém textu postrádám odborný styl s výkladovým postupem, práce navíc působí i vizuálně nepřehledně, což je dáno užíváním velmi dlouhých citací a prokládáním textu častými a objemnými obrazovými přílohami. Jejich užití v textu je sice povoleno, ovšem v tomto směru působí vzhledem k další obrazové příloze v závěru práce kontraproduktivně. Největším nedostatkem textu je ovšem nízká míra zpracování uměnovědné tematiky.
Argumentace jejího malého zastoupení v periodiku dle mého názoru neobstojí, například na s. 16 uvádí autorka mnoho osob z řad místní inteligence, kteří do týdeníku v době první republiky literárně přispívali. Bližší charakteristiky jejich tvorby se ale nedočkáme, autorka celkově preferuje uvádění technicko-vydavatelských údajů….,“
napsal mimo jiné v posudku na tuto práci vedoucí práce Miroslav Jeřábek.

5 Commservis.com, s.r.o., Analýza městského zpravodaje Velkomeziříčsko, 2009

6 www.volby.cz

7 Velkomeziříčsko, ročník 2000